Plán oblasti povodí Dyje Czech English
ÚVODNÍ STRANA NAPIŠTE NÁM
nahoru

B. Užívání vod a jeho vliv na stav vod

nahoru

B.1. Současné užívání vod

Užívání vod obecně představuje antropogenní faktor, jenž ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. Účelem plánu oblasti povodí Dyje je identifikovat tyto vlivy (užívání vod), posoudit jejich významnost na stav vod a riziko, že nebude dosaženo dobrého stavu vod a navrhnout vhodná opatření k eliminaci nepříznivých vlivů tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi environmentálními požadavky a přínosy, které užívání vod umožňuje.

Užívání vod je hodnoceno zvlášť pro vody povrchové a zvlášť pro vody podzemní.

nahoru

B.1.1. Povrchové vody – identifikace vlivů

Povrchovými vodami jsou podle dikce zákona o vodách vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Povrchové vody jsou využívány jako zdroje k různým účelům a mimo jiné také jako recipienty odpadních vod, které jsou vypouštěny z obcí, měst, průmyslových podniků a jiných objektů a zařízení, a které tím mohou nepříznivě ovlivnit jejich jakost. Členění vlivů (tlaků) na povrchové vody je následující:

  • bodové zdroje: ČOV, IPPC a ne IPPC průmyslové zdroje, další bodové zdroje (malé aglomerace), ostatní specifické bodové zdroje
  • difúzní zdroje: plachy a odtoky z urbanizovaných území, zemědělství, doprava a dopravní infrastruktura, brownfields, septiky a ostatní specifické zdroje
  • odběry vody: pro závlahu v zemědělství, pro zásobování obyvatel, pro průmyslovou výrobu, pro chlazení v energetice, pro výrobu elektrické energie, pro lomy a doly, ostatní specifické odběry
  • regulace toku a morfologické změny: přehrady a hydroelektrárny, akumulační nádrže pro zásobování, nádrže pro ochranu před povodněmi včetně ohrázování vodních toků, stavidla a plavební komory, jezy, fyzikální úpravy koryta v souvislosti se správou toků, podpora zemědělství, podpora rybářství, úpravy v souvislosti s územní infrastrukturou, udržovací prohrábky/údržba toků a další úpravy
nahoru

B.1.1.1. Bodové zdroje znečištění

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových – řek a potoků – formou bodových zdrojů znečištění, tj. soustředěné vypouštění vod (z městských a obecních čistíren odpadních vod, z průmyslových závodů apod.) představuje významný vliv na kvalitu vody. Podle původu odpadních vod je lze rozdělit na vypouštění komunální, průmyslové (potravinářství a ostatní), z energetiky, ze zemědělství a na vypouštění ostatní. Samostatnou skupinu tvoří vypouštění vod s tepelnou zátěží.

Legislativní rámec pro řízení povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a především novela Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, (NV č. 229/2007 Sb.), dále pak Vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, a Vyhláška MZe č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

Za bodové zdroje znečištění jsou pro zpracování Plánu oblasti povodí Dyje považována vypouštění vod, která jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance, tzn. že se jedná o vypouštění, u kterých skutečné (případně vodoprávním úřadem povolené) množství vypouštěné vody přesahuje 500 m3 za měsíc či 6 000 m3 za rok.

Problematika významných bodových zdrojů znečištění byla zpracována dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Moravy ve svých databázích. Jedná se o evidenci uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. V roce 2006 bylo v oblasti povodí Dyje sledováno celkem 513 vypouštění vod do vod povrchových. Při analýze bodových zdrojů znečištění bylo provedeno jejich rozdělení podle jednotlivých sfér hospodářství a souhrnné údaje o vypouštění ze všech bodových zdrojů znečištění v roce 2006 jsou uvedeny v tabulce B.1.1.

Tab. B.1.1 Souhrnné údaje o vypouštění vod do vod povrchových v oblasti povodí Dyje za rok 2006

Obr. 1.1 Graf procentuálního zastoupení jednotlivých okruhů bodových zdrojů znečištění ve vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Tab. B.1.2 Přehled o vypouštění vod do vod povrchových podle krajů

Ze všech sledovaných zdrojů znečištění byly identifikovány zdroje významné na základě následujících kritérií:

  • Pro vypouštění vod z komunálních zdrojů znečištění byly kritérii významnosti počet ekvivalentních obyvatel (EO) větší než 2 000 a novela Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
  • Pro vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu byly kritérii významnosti počet EO větší než 4 000 a novela Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
  • Pro vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod byly kritérii významnosti novela citovaného nařízení a Integrovaný registr znečištění (EPER a 86/280/EHS).
  • U bodových zdrojů vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží byly vybrány ty, které negativně ovlivňují teplotní poměry v toku.

Vypouštění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění

Po vyhodnocení bylo v oblasti povodí Dyje určeno 51 významných vypouštění vod z komunálních zdrojů, to jsou čistírny odpadních vod (ČOV), které čistí odpadní vody splaškového charakteru z měst a obcí. Největším znečišťovatelem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v roce 2006 BVK Brno – Modřice ČOV, VAS Znojmo – ČOV a VAS Jihlava – ČOV.

Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu

U vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu bylo v oblasti povodí Dyje vytříděno 8 významných zdrojů, z nichž na prvních místech figurují Kostelecké uzeniny Kostelec u Jihlavy, sladovna Hodonice a Masozávod Krahulčí.

Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod

V oblasti povodí Dyje bylo určeno 42 významných vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění. Jde o technologické odpadní vody, které mají na rozdíl od splaškových vod rozmanitý charakter a složení, které se liší podle druhu průmyslové výroby. Největší množství odpadních vod vypouští ČEZ Elektrárna Hodonín. Podle látkového odtoku CHSKCr z průmyslových zdrojů nejvíce znečišťuje Jaderná elektrárna Dukovany, dále Huhtamaki ČR Přibyslavice Tanex – klihárna Vladislav.

V tabulce TB 1.1c jsou významná vypouštění rozlišena také podle kritéria zda podléhají procesu IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění). Aktuální přehled o stavu problematiky IPPC a detailní popis jednotlivých případů je možno nalézt na internetových stránkách www.mzp.cz/ippc či www.ippc.cz.

Vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží

V oblasti povodí bylo identifikováno 17 významných vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží. Jedná se o zdroje, které vypouštějí do vodního toku velké množství oteplených vod a ty by při vypouštění mohly zvýšit teplotu vody v něm a tím i nepříznivě ovlivnit podmínky pro život ryb a vodních organismů.

Kritéria významnosti jsou nárůst vody v řece průměrně více než o 2°C, nebo průměrná tepelná zátěž větší než 10 MW. K těmto byla doplněna vypouštění na základě odborné expertízy Povodí Moravy, s.p. Kritéria byla použita dle schváleného metodického postupu „Plánování v povodí ČR – Praktická příručka implementace“

Přílohy:
Mapa MB 1.1a Významné bodové zdroje znečištění
Tabulka TB 1.1a Významná vypouštění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění
Tabulka TB 1.1b Významná vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu
Tabulka TB 1.1c Významná vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod
Tabulka TB 1.1d Významná vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží

nahoru

B.1.1.2. Plošné znečištění

Plošné znečištění povrchových vod je kromě znečištění z bodových zdrojů jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Zejména pro některé ukazatele jako je dusík, případně vybrané pesticidy, představuje plošné znečištění hlavní zdroj zatížení vod.

Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly v rámci aktualizace vlivů vybrány následující skupiny látek: dusík, fosfor a pesticidy. Doplňkově byl také zařazen přehled o využití území v dílčích povodích vodních útvarů, protože poskytuje nepřímou informaci o rizikových oblastech z pohledu zatížení vod různými typy plošného znečištění.

Z hlediska typů plošného znečištění představuje nejvýznamnější zdroj zemědělství (dusík, fosfor a pesticidy) následované vstupy atmosférickou depozici (dusík). Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby – např. aplikací na železničních tratích – pro hodnocení tohoto způsob užívání však není v současné době dostatek dat.

Pro plošné znečištění dusíkem bylo použito kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v dílčím povodí vodního útvaru spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., v platném znění).

Bilanční přebytek dusíku byl vypočítán jako rozdíl celkových vstupů dusíku ze zemědělských zdrojů a atmosférické depozice a výstupů daných denitrifikací a spotřebou dusíku rostlinami na zemědělských a lesních půdách. Jako zdrojová data o vstupech a výstupech dusíku na zemědělské půdě byly použity údaje Českého statistického úřadu za rok 1999, kdy byla naposledy vykazována data na okresy. Pro hodnocení vstupů dusíku byly započítány hodnoty celkových vstupů po odečtení vstupů dusíku z atmosférické depozice, které byly zpracovány jiným způsobem (viz dále). Souhrnný údaj o vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru 85:15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Pro odlišení orné půdy a ostatních zemědělských ploch byla použita geografická vrstva využití území CORINE Land Cover, verze 2000. Geografickou analýzou pak byly sečteny celkové vstupy dusíku ze zemědělství na plochu povodí vodního útvaru. Obdobným postupem byly přepočítány i celkové výstupy dusíku ze zemědělské půdy. Pro výpočet vstupů dusíku z atmosférické depozice byla použita prostorově vyhodnocená data o mokré depozici z ČHMÚ z roku 1999. Protože se již dříve ukázalo, že rozdíly mezi mokrou a suchou depozicí jsou výrazné zejména v lesních oblastech, bylo celé území pro další analýzu rozděleno pomocí vrstvy využití území CORINE Land Cover na lesní a nelesní oblasti. V nelesních oblastech byl proveden výpočet vstupů dusíku atmosférickou depozicí přímo z dat ČHMÚ a výsledky byly sumarizovány na plochy povodí vodních útvarů. Pro lesní oblasti byl aplikován stejný postup s tím rozdílem, že byly hodnoty depozice dusíku navýšeny na úroveň 155 %. Výstupy dusíku na lesních půdách byly odvozeny z rozlohy lesních porostů a průměrné spotřeby dusíku lesním porostem a přičtením hodnoty dusíku, který je z koloběhu odstraněn imobilizací v lesních půdách. Porovnáním vstupů a výstupů dusíku v lesních a nelesních oblastech byla získána hodnota celkového bilančního přebytku v ploše povodí vodního útvaru. Hodnota bilančního přebytku dusíku byla přepočítána na plochu dílčího povodí vodního útvaru a vyjádřena jako specifická zátěž v kg.ha-1 za rok.

Pro určení podílu plochy zranitelných oblastí v ploše dílčích povodí vodních útvarů bylo použito revidované vymezení zranitelných oblastí z roku 2007 (podle nařízení vlády č. 219/2007 Sb.) a výpočet podílu byl proveden geografickou analýzou. Výsledky hodnocení bilančních přebytků dusíku a podílu ploch zranitelných oblastí v dílčích povodích vodních útvarů jsou uvedeny v tabulce TB 1.1e a přehledně zobrazeny v mapě MB 1.1b.

Plošné znečištění vod fosforem bylo hodnoceno jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru s erozním smyvem. Vstup fosforu byl kvantifikován na základě mapy průměrné roční ztráty půdy získané výpočtem s použitím Univerzálni rovnice ztráty půdy (USLE) v projektu VÚV T.G.M. VaV 650/04/98 „Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR“. Kombinací dat z erozní mapy, obsahu fosforu v půdách a zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu, vznikla výsledná mapa transportu celkového fosforu erozním smyvem na území ČR v podrobnosti 50x50 m. Výsledky byly agregovány na povodí 4. řádu a redukovány poměrem odnosu a posléze sečteny za jednotlivé vodní útvary povrchových vod. Výsledná hodnota fosforu je uvedena v kg.ha-1 za rok a představuje množství celkového fosforu, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží v ploše dílčího povodí vodního útvaru. Výsledné hodnoty vstupů fosforu v plochách dílčích povodí vodních útvarů jsou uvedeny v tabulce TB 1.1g a přehledně zobrazeny v mapě MB 1.1c.

Plošné znečištění povrchových vod pesticidy nebylo, vzhledem ke změnám při povolování a aplikaci pesticidů v posledních pěti letech, hodnoceno na základě údajů o aplikaci skupin nebo jednotlivých látek do půd, ale bylo použito alternativní vyhodnocení, spočívající v určení podílu intenzivně využívaných zemědělských půd v dílčích povodích vodních útvarů. Procento zastoupení intenzivně využívaných zemědělských půd pro jednotlivé vodní útvary je uvedeno v tabulce TB 1.1g

Vedle hodnocení znečišťujících látek nebo jejich skupin bylo provedeno vyhodnocení údajů o využívání území v dílčích povodích vodních útvarů povrchových vod. Údaje o zastoupení a členění zemědělské půdy byly využity při hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření a rovněž při hodnocení pesticidů. Zastoupení lesů pak hrálo významnou roli při hodnocení vstupů dusíku z atmosférické depozice. Zastoupení zastavěných ploch bylo využito při identifikaci vlivů způsobených urbanizací.

Při posouzení a klasifikaci způsobů využívání území byly použity postupy vyvinuté v rámci projektu CORINE Land Cover (CLC). Pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo dostačující členění do generalizujících tříd první a druhé úrovně CLC 2000 uvedených v tabulce TB 1.1h.

Tab. B.1.3 Rozdělení území podle způsobu jeho využití v oblasti povodí Dyje

Zastoupení generalizovaných tříd využití území v dílčích povodích vodních útvarů je uvedeno v tabulce TB 1.1h.

Porovnání významnosti bodového a plošného znečištění

Míra významnosti jednotlivých zdrojů znečištění a jejich dopadů na útvary povrchových vod hraje klíčovou úlohu při návrhu opatření vedoucích ke zlepšení stavu nevyhovujících útvarů. Správná identifikace hlavní příčiny znečištění umožňuje efektivní návrh opatření k jeho eliminaci.

Znečištění útvarů povrchových vod dusíkem a fosforem můžeme rozdělit mezi bodové a plošné zdroje. Pro další hodnocení, a především pro návrh vhodných a účinných opatření, je nutné posoudit, jak je celkové zatížení rozděleno mezi oba typy znečištění.

U plošných zdrojů byla pro dusík využita data jeho bilančního přebytku v kg za rok přepočtená na 1 ha plochy vodního útvaru (dále zatížení). Vstup fosforu byl uvažován prostřednictvím erozního smyvu v kg/ha za rok – viz. kapitola B.1.1.2. Vzhledem k tomu, že u zatížení dusíkem jde o vstup pouze do půdy a nejde o přímý vstup do povrchových vod, bylo dále ve všech vodních útvarech toto zatížení jednotně sníženo na 15%. U erozního smyvu pro fosfor byla data redukována na 70%, neboť do povrchových vod se finálně dostane jen jeho část.

U bodových zdrojů znečištění byla využita data ročních látkových odnosů agregovaných na útvar povrchových vod a přepočtených dle plochy na zatížení v kg/ha za rok. Jako zdroj dat o jednotlivých vypouštěních (bodových zdrojích) byla využita evidence uživatelů vody (souhrn – viz kapitola B.1.1.1).

V každém útvaru povrchových vod byl pro vnos dusíku a fosforu z bodového a z plošného znečištění vyčíslen zvlášť procentuální podíl na celkovém vnosu z obou těchto zdrojů. Tento podíl byl dále kategorizován do 3 skupin dle následujících kriterií:

  • v útvaru povrchových vod převažuje bodové znečištění ( >70% celkového vnosu),
  • v útvaru povrchových vod je vyrovnaný poměr mezi bodovými a plošnými zdroji (oba zdroje se podílí na znečištění 30 až 70%,
  • v útvaru převažuje plošné znečištění ( > 70% celkového vnosu).

Z hlediska vnosů dusíku je identifikován jeden útvar povrchových vod, kde převládají bodové zdroje znečištění. U 120 útvarů povrchových vod převládají plošné zdroje znečištění a u zbylých 15 útvarů je poměr zdrojů znečištění vyrovnaný.

Z hlediska vnosů fosforu jsou identifikovány 3 útvary povrchových vod, kde převládají bodové zdroje znečištění a 116 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění. U zbylých 11 útvarů je poměr zdrojů znečištění vyrovnaný.

Graficky je porovnání bodového a plošného znečištění znázorněno v mapách MB 1.1e a MB 1.1f.

Souhrn

K ovlivnění jakosti povrchových vod bodovými zdroji znečištění přistupuje i znečištění pocházející z plošných zdrojů, které přispívá k dalšímu zatížení povrchových vod, zejména co se týče obsahu dusíku, fosforu a pesticidů. Nejvýznamnější je přitom vstup těchto látek ze zemědělského hospodaření a z atmosférické depozice. Výsledky vstupů jednotlivých látek je uveden v tabulkách a vynesen do map citovaných v přílohách.

Přílohy:
Mapa MB 1.1b Vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy - povrchová voda
Mapa MB 1.1c Vstupy plošného znečištění fosforem do půdy - povrchová voda
Mapa MB 1.1d Ztráta půdy erozí
Mapa MB 1.1e Porovnání bodového a plošného znečištění útvarů povrchových vod dusíkem
Mapa MB 1.1f Porovnání bodového a plošného znečištění útvarů povrchových vod fosforem
Tabulka TB 1.1e Bilanční přebytek dusíku a podíl ploch zranitelných oblastí v povodí útvarů povrchových vod
Tabulka TB 1.1f Vstup fosforu z erozního smyvu v povodí útvarů povrchových vod
Tabulka TB 1.1g Podíl intenzivně využívané zemědělské půdy v povodí útvarů povrchových vod
Tabulka TB 1.1h Zastoupení generalizovaných tříd využití území v povodí útvarů povrchových vod

nahoru

B.1.1.3. Odběry povrchové vody

Odběry povrchové vody patří k antropogenním vlivům ovlivňující přirozené množství vody v tocích a jeho časové rozdělení – hydrologický režim vod. U odběrů není podstatná jen absolutní velikost odebíraného množství, ale také poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Z toho vyplývá, že vyšší negativní ovlivnění odběry je patrné vždy v obdobích s nízkými přirozenými průtoky.

Z hlediska účelů použití odebírané vody můžeme odběry dělit podle odvětví na odběry pro lidskou spotřebu (úprava na pitnou vodu pro zásobení obyvatelstva), pro průmysl, pro energetiku, pro zemědělství a na odběry ostatní.

Odběry povrchových vod patří mezi hlavní druhy užívání vod, které rozhodujícím způsobem ovlivňují vodohospodářskou bilanci. Legislativní rámec pro sestavování vodní bilance a pro evidenci odběrů tvoří Vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a Vyhláška MZe č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

V Plánu oblasti povodí Dyje jsou hodnoceny odběry sledované a zahrnuté do vodohospodářské bilance, v níž se počítá s užíváním vod přesahujícím limit 6 000 m3 v kalendářním roce nebo 500 m3 v kalendářním měsíci. U odběrů povrchové vody, které tyto limity přesahují, je v oblasti povodí Dyje celkově evidováno 95 uživatelů. Celkové odběry povrchové vody sledovaných subjektů dosáhly v roce 2006 v oblasti povodí Dyje 102,3 mil. m3 a jejich bližší rozdělení je obsahem tabulky B.1.4.

Tab. B.1.4 Souhrnné údaje o odběrech povrchových vod v oblasti povodí Dyje za rok 2006

Obr. 1.2 Graf procentuálního zastoupení jednotlivých okruhů odběratelů na celkově odebraném množství z povrchových vod v oblasti povodí Dyje v roce 2006

Tab. B.1.5 Přehled o odběrech povrchových vod podle krajů

Jako kritéria významnosti odběrů byla použita:

  • povolený objem u odběru bez zpětné cirkulace větší než 50 l.s-1 a
  • povolený objem u odběru se zpětnou cirkulací větší než 150 l.s-1.

Významné odběry povrchové vody byly určeny dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Moravy, s.p. ve svých databázích. Hlavním podkladem byla databáze evidence uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. Významné odběry byly hodnoceny dle skutečného (případně vodoprávním úřadem povoleného) odebíraného množství. Na základě provedeného hodnocení bylo identifikováno 21 významných odběrů povrchových vod.

Největším odběratelem povrchové vody v oblasti povodí Dyje byla Jaderná elektrárna Dukovany. K největším odběratelům s vodárenským využitím patřily VaS Žďár nad Sázavou, VaS Znojmo a VaS Třebíč. Největšími odběrateli vody pro průmysl jsou Brněnské papírny s.p., závody Prudká a Předklášteří, Teplárny-výtopna Brno-sever, Teplárny Brno - teplárna Špitálka a Huhtamaki ČR Přibyslavice. Největším odběratelem vody pro zemědělství byl Závlahy Dyjákovice.

Přílohy:
Mapa MB 1.1g Významné odběry povrchových vod
Tabulka TB 1.1i Významné odběry povrchových vod

nahoru

B.1.1.4. Řízení odtoku povrchové vody

Významné akumulace vody

Významnými akumulacemi vody jsou prostory vytvořené vzdouvací stavbou na vodním toku (přehradou) umožňující akumulaci povrchových vod, sloužící k řízení odtoku a zajišťující různé účely

  • dodávku surové vody k úpravě na vodu pitnou pro zásobení obyvatel, zásobení průmyslu technologickou vodou, ochranu před povodněmi, zajištění minimálních průtoků v tocích pod profily nádrží, ovlivňování jakosti vod v tocích, energetické využití, rekreaci, rybářství.

Většina nádrží v oblasti povodí Dyje patří mezi významné nádrže. Jejich celkový objem činí 526 mil. m3, tj. 12,5× více než je objem nádrží v oblasti povodí Moravy nad soutokem s Dyjí.

Kriteriem pro určení významné akumulace vody jako významného vlivu je celkový akumulovaný objem větší než 1 mil. m3.

Na základě tohoto kriteria významnosti vlivu akumulace vody bylo vytříděno 28 významných nádrží, které jsou uvedeny a blíže popsány v tabulce TB 1.1j. Z těchto významných nádrží je 8 vodárenských, ostatní nádrže jsou víceúčelové.

Přílohy:
Mapa MB 1.1h Řízení odtoku povrchových vod
Tabulka TB 1.1j Významné akumulace vody

Převody vody

Převody vody jako vodní díla slouží k převádění povrchových vod z jednoho povodí vodního toku do povodí jiného a nadlepšují tak jeho vodohospodářskou bilanci. Tím je umožněno efektivněji využívat vodní zdroje v jednotlivých dílčích povodích.

Převody vody v oblasti povodí Dyje plní především funkci zlepšení bilančního režimu některých dílčích povodí a údolních nádrží.

Přílohy:
Tabulka TB 1.1k Významné převody vody

nahoru

B.1.1.5. Morfologické úpravy vodních útvarů

Při hodnocení morfologických vlivů v oblasti povodí Dyje se vycházelo ze sběru dat státního podniku Povodí Moravy, Zemědělské vodohospodářské správy a Lesů České republiky. Sběr dat probíhal v roce 2004 a v průběhu dalších let se data aktualizovala. Byly hodnoceny všechny páteřní toky vodních útvarů a další toky dle poskytnutých dat od jednotlivých správců vodních toků, a to o délce 4 160 km z celkové délky říční sítě 12 517 km.

Na tocích byly zjišťovány údaje o profilu toku, o jeho úpravách, ohrázování, příčných překážkách na toku (jejich typ, významnost překážky, délka vzdutí). Dále byl zjišťován účel „morfologické“ úpravy toku a příčné překážky. Společně s těmito údaji byl také popisován stav břehové a doprovodné vegetace.

Kritéria významnosti vlivu morfologické úpravy byla stanovena na základě „Manuálu pro plánování v povodí České republiky“.

Tab. B.1.6 Kritéria významnosti morfologických vlivů

Nejčastějšími překážkami na vodních tocích jsou jezy a spádové objekty, které se s vyšší četností pak vyskytují v horních oblastech povodí. Většina z příčných překážek, vyhodnocených v oblasti povodí Dyje jako významné, není vybavena rybochody.

Další morfologické vlivy (těžba sedimentů, kombinované vlivy aj.) na posuzovaných tocích významně nepůsobí.

Z hodnocení morfologie plyne, že na převážnou většinu vodních útvarů působí jako významný vliv morfologické úpravy koryt vodních toků. V pramenných oblastech je to většinou výskyt spádových objektů a níže na toku jsou pak častější soustavné úpravy koryt toků.

Hodnocení morfologických vlivů bylo použito při procesu vymezení silně ovlivněných vodních útvarů – viz kap. C.3.1.4.

Přílohy:
Mapa MB 1.1i Příčné překážky
Tabulka TB 1.1l Příčné překážky
Tabulka TB 1.1m Morfologické vlivy na útvary povrchových vod

nahoru

B.1.1.6. Jiné užívání povrchových vod, další významné vlivy

Další významné vlivy na stav povrchových vod zahrnují přímé vlivy, které působí na organismy nebo společenstva žijící ve vodách.

Nevyhovující vegetační doprovod vodních toků

Za vyhovující stav pobřežní vegetace považujeme přirozené či přírodě blízké porosty zahrnující bylinné, keřové i stromové patro, což je často spojeno s dobrým stavem říčního břehu.

Podkladem pro vyhodnocení vegetačního doprovodu byl popis vodních toků ve správě Povodí Moravy s.p., Lesů České republiky, s.p. a Zemědělské vodohospodářské správy obsahující morfologické charakteristiky koryt a jejich břehů.

Pro hodnocení stavu pobřežní vegetace se vycházelo ze sběru dat morfologických charakteristik, byla stanovena hranice významnosti vlivu 50 % zastoupení nevyhovujícího stavu pobřežní vegetace z celkové délky pobřežní vegetace v km (říční sítě) v daném vodním útvaru.

Nevyhovující stav pobřežní vegetace byl klasifikován jako významný u 36 vodních útvarů. Jedná se především o nevhodnou druhovou skladbu (např.: řadovou výsadbu topolů), místy přestárlé a vodou podemleté nestabilní porosty, na některých úsecích dřeviny zcela chybí.

Přílohy:
Tabulka TB 1.1n Nevyhovující vegetační doprovod vodních toků

Významné odběry podzemních vod ovlivňující průtoky v tocích, významná štěrkoviště

Podkladem pro určení těchto významných vlivů byly údaje o odběrech podzemních vod a seznam významných štěrkovišť v povodí Moravy. Oba materiály poskytl podnik Povodí Moravy, s.p.

Kritériem významnosti byl pro odběr podzemních vod stanoven limit odběru nad 300 000 m3.rok-1. Odběry podzemních vod ve vodním útvaru, popřípadě součet odběrů ve vodním útvaru, byly orientačně převedeny na průměrný odběr v l.s-1 a ten byl porovnán s minimálním průtokem (Q355) v uzávěrovém profilu vodního útvaru. Pokud průměrný odběr podzemních vod ve vodním útvaru byl do 30 % Q355, pak míra významnosti vlivu je nízká. Do 70 % je míra významnosti vlivu střední a nad 70 % je míra významnosti vlivu vysoká.

Štěrkoviště a jejich vliv na vodní útvar byla hodnocena na základě velikosti těžebního jezera, abraze břehů a vlivu sufoze (postupné rozpouštění a vyplavování velmi jemných částic a následné náhlé ztekucení zeminy). Jsou zde vybrány prostory štěrkovišť a pískovišť, v nichž se materiál těžil až pod úroveň hladiny podzemní vody a vytěžené prostory zůstaly i po skončení těžby trvale zatopeny.

Významné odběry podzemních vod ovlivňující průtoky v tocích a významná štěrkoviště jsou uvedeny v tabulce TB 1.1o.

Přílohy:
Tabulka TB 1.1o Významné odběry podzemních vod ovlivňující průtoky v tocích, významná štěrkoviště

Využití vodní energie

Vliv vodních elektráren na environmentální podmínky je dvojí. Pokud je jediným účelem vzdouvacího tělesa (jezu, přehrady) využití energetického potenciálu vodního toku, je tímto hlavním vlivem samotná existence vzdouvacího tělesa, která způsobuje zavzdutí vodního toku. Druhým vlivem je provoz vodní elektrárny způsobující ovlivnění přirozeného hydrologického režimu, a to především v případě špičkového a pološpičkového provozu.

Rekreační využití povrchových vod

Každý může v souladu s ustanovením § 6, odst. 1, vodního zákona, bez povolení nebo bez souhlasu vodoprávního úřadu na vlastní nebezpečí nakládat s povrchovými vodami, tedy mj. užívat je pro vlastní potřebu k rekreačním účelům, jakými jsou např. koupání, provozování vodních sportů nebo bruslení na zamrzlé hladině. To platí i v případě, že jsou povrchové vody akumulovány ve vodním díle (např. vodní nádrži, rybníku), které je ve vlastnictví jiné osoby.

Touto aktivitou však nesmí dojít k ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových vod, k narušení přírodního prostředí, zhoršení odtokových poměrů, nesmějí být poškozovány břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a nesmějí být porušována práva a právem chráněné zájmy jiných (ustanovení § 6, odst. 3, vodního zákona).

Ten, kdo nakládá s povrchovými vodami, je povinen nenarušovat ochranu ryb a vodních organizmů, popřípadě zdrojů jejich potravy. Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování, zraňování nebo rušení ryb a vodních organizmů a poškozování jejich životních podmínek (ustanovení § 12, odst. 9, zákona o rybářství č. 99/2004 Sb.).

Lov ryb není obecným nakládáním s povrchovými vodami, je upraven zákonem o rybářství č. 99/2004 Sb.

Ke koupání ve volné přírodě jsou určeny ty vodní plochy, u kterých je kontrolována kvalita vody. U nás jsou dva typy těchto kontrolovaných vodních ploch: jde buď o koupaliště ve volné přírodě, ve smyslu § 6, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhl. č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky, a o povrchové vody využívané ke koupání ve smyslu § 34, zákona o vodách č. 254/2001 Sb., a vyhlášky č. 159/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb. a č. 152/2008 Sb., - tzv. koupací oblasti.

Koupaliště ve volné přírodě ve většině případů provozuje soukromý subjekt (provozovatel), který v rámci poskytování služeb vybírá vstupné, k jeho povinnostem patří sledování jakosti vody v koupališti, provádění laboratorních analýz a předkládání jejich výsledků místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví k posouzení, udržování čistoty ploch na koupališti, sběr odpadků, provoz WC a poskytování dalších služeb.

Koupací oblasti, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 168/2006 Sb., nemají provozovatele a sledování jakosti vod kontrolují krajské hygienické stanice.

Četnost sledování jakosti vody i hygienické limity sledovaných ukazatelů jsou pro oba typy koupališť shodné – kvalita vody je sledována v koupací sezoně v četnosti 1 x za 14 dní a hygienické limity jsou dány vyhláškou č. 135/2004 Sb. Koupání v povrchových vodách, kde není prováděna kontrola jakosti vody, je pouze na vlastní nebezpečí.

Informace o koupání ve volné přírodě jsou publikovány na stránkách Státního zdravotního ústavu (http://www.szu.cz/chzp/koupani/), na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR i na stránkách jednotlivých krajských hygienických stanic (KHS), od roku 2006 také na portálu veřejné správy.

K plavbě lze ve smyslu § 7, vodního zákona, povrchové vody užívat jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl. Na některých povrchových vodách je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory. Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.

Rybářské právo nebo rybníkářství lze na vodní nádržích provozovat podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, a prováděcí vyhlášky č. 197/2004 Sb., v platném znění. Bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Moravského rybářského svazu jsou uvedeny na adrese www.mrsbrno.cz.

Plavba

Obecně má lodní doprava pozitivní přínos jak z hlediska objemu a efektivnosti přepravy, tak i úspory paliv. V České republice má poměrně malý podíl na přepravních výkonech a zaostává za silniční i železniční dopravou, její význam však v dnešní době stále roste. Mezi výhody lodní dopravy patří především relativně nízká energetická náročnost a malé dopady na životní prostředí. Do plavby patří kromě nákladní lodní dopravy, přepravující zboží, i rekreační plavba na vodních tocích nebo nádržích, která má význam především pro rozvoj regionů z hlediska cestovního ruchu a pracovních příležitostí.

Rekreační plavba je v oblasti povodí Dyje provozována na vodních nádržích Brno, Vranov, Dalešice, Nové Mlýny – horní, Nové Mlýny – dolní a na vodních tocích Dyje v Břeclavi, Zámecká Dyje v Lednici (zámecký park) a říčka Punkva v CHKO Moravský kras.

Rybářství

Způsoby chovu ryb:

Extenzivní – využívá se pouze přirozená potravní nabídka nádrže.

Polointenzivní - hospodaření s maximálním využitím přirozené produkce rybníka (plankton) podporované omezeným množstvím krmiva (většinou obiloviny). Při chovu ryb tímto způsobem se pro zvýšení produkce rybníka a úpravu prostředí používají i další meliorační zásahy – hnojení a vápnění rybníků. Jde o nejčastější způsob hospodaření na rybnících ve vlastnictví soukromých subjektů s cílem o dosažení co největších zisků.

Intenzivní – hospodaření na speciálních zařízeních pro chov ryb, kdy se počítá jen s přírůstkem z dodávaných krmiv bohatých na živiny. S přirozenou produkcí se nepočítá. Tento způsob hospodaření významně ovlivňuje kvalitu používané vody.

Účelové rybářské hospodaření- je založeno na udržování kvalitativně a kvantitativně příznivé skladby rybí obsádky (dravé x nedravé), která je do určité míry schopna ovlivňovat kvalitu vody. Je uplatňováno především na vodárenských vodních nádržích Hospodaření spočívá v ovlivňování a udržování příznivé skladby rybí obsádky vysazováním vhodných druhů ryb, nebo omezování početnosti nežádoucích druhů ryb (hromadné odlovy).

Ovlivnění stavu útvarů povrchových vod chemickým nebo kvantitativním stavem útvarů podzemních vod

Tento vliv není v oblasti povodí Dyje dostatečně prozkoumán a je proto uveden v kapitole Nejistoty a chybějící data.

nahoru

B.1.2. Podzemní vody – identifikace vlivů

Podzemními vodami jsou dle zákona o vodách vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, za podzemní vody se považují také vody v drenážních systémech a vody ve studních. Podzemní vody jsou obdobně jako vody povrchové využívány jako zdroje k různým účelům jejich využití, především jako vody pitné pro zásobení obyvatel. Jakost podzemních vod je rovněž nepříznivě ovlivněna vlivy starých ekologických zátěží, vodohospodářsky nezabezpečených skládek odpadů a zemědělským hospodařením.

Členění vlivů (tlaků) na podzemní vody je podle požadavků Evropské komise následující:

Bodové zdroje – průsaky z kontaminovaných míst, průsaky ze skládek, vliv infrastruktury ropného průmyslu, vliv důlních vod, vsakovací jámy, ostatní.

Difúzní zdroje – zemědělství (pesticidy, umělá hnojiva apod.), neodkanalizovaná populace (septiky).

Odběry vody – odběry pro zemědělství, odběry pro zásobování obyvatel, odběry pro průmysl, odběry pro lomy a doly, ostatní.

Umělá obnova.

nahoru

B.1.2.1. Bodové zdroje znečištění

Inventarizace bodových zdrojů znečištění byla po zvážení významnosti pro ČR zaměřena na staré ekologické zátěže a skládky, obsahující zvýšené koncentrace významných nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů, důležitých pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje uložené v Systému evidence zátěží životního prostředí (SESEZ, případně SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR.

Pro určení významných bodových zdrojů znečištění byla použita data z databáze Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) v aktualizaci k polovině roku 2006. K tomuto datu byly v SEKM evidovány údaje o více než 3 000 lokalitách (zátěžích) v ČR, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností.

Identifikace významných zdrojů znečištění podle SEKM probíhala v následujících krocích:

  • výběr zátěží spadajících do zájmové oblasti, tj. oblasti povodí Dyje,
  • eliminace zátěží bez dat o koncentracích polutantů v podzemních vodách,
  • určení kriterií (látek, jejich koncentrací a důležitých měření) pro výběr zátěží potenciálně rizikových z hlediska stavu podzemních vod,
  • určení rizikových zátěží,
  • přiřazení rizikových zátěží útvarům podzemních vod, případně pracovním jednotkám, ve kterých se rizikové zátěže nacházejí,
  • zpracování přehledu znečišťujících látek s nadlimitní koncentrací pro každý vodní útvar/pracovní jednotku podzemních vod.

V oblasti povodí Dyje bylo identifikováno celkem 338 všech zátěží, včetně nemonitorovaných.

Pro určení rizikových zátěží bylo vybráno v souladu se schválenou metodikou celkem 25 důležitých látek, pro něž byly určeny limitní koncentrace v místě znečištění.

Dalším krokem bylo určení rizikových zátěží, tj. výběr monitorovaných zátěží a porovnání hodnot z monitoringu podzemních vod s limitními koncentracemi. Jako riziková byla vybrána zátěž překračující ve vybraných měřeních limitní hodnoty pro jakoukoli látku.

V oblasti povodí Dyje bylo identifikováno celkem 42 rizikových starých ekologických zátěží s údaji o koncentracích. Šest zátěží je situováno v oblasti povodí Moravy avšak ovlivňuje útvary podzemních vod v oblasti povodí Dyje a jsou uvedeny jak v POP Dyje tak POP Moravy. Tyto jsou v tabulce odlišeny. Seznam rizikových zátěží s uvedením problematických látek je uveden v tabulce TB 1.2a.

Mezi staré ekologické zátěže s extrémním rizikem patří dle SEKM průmyslová skládka „Na Horách – Nový Rychnov“. Jedná se o uzavřenou skládku nebezpečného odpadu, která byla založena v žulovém lomu na tektonické poruše bez spodního těsnění. Dochází k pronikání kontaminantů do puklinově porušeného skalního podloží a odtud do podzemní vody. Další významnou rizikovou zátěží je „Skládka Černovice – Brno“, kde byla zjištěna závažná kontaminace horninového prostředí a podzemních vod - zásadní střet představuje ohrožení vodárensky významných hlubinných artéských vod II. zvodně v neogenních pískách nesvačilského příkopu. Jako další zátěž s extrémním rizikem je třeba jmenovat průmyslový závod „Fosfa a.s. Poštorná“, kde extrémní koncentrace fosforečnanů v oblasti výrobního závodu a odkališť dosahují desítky až tisíce mg/l, což představuje vysoké riziko drénování fosforu do povrchových vod řeky Dyje, přirozeným směrem proudění podzemních vod se znečištění šířilo podzemními vodami i ke státní hranici s Rakouskem. Skládka nebezpečného odpadu Pozďátky představuje extrémní riziko pro stav podzemních vod, protože na lokalitě dochází ke komunikaci podzemních vod s vodami skládkovými a drenážními. Znečištění se šíří jak přímo kolektorem podzemní vody, tak je i plošně roznášeno kanalizací odvádějící vody z podloží skládky.

Z přehledu vyplývá, že mezi nejčastěji se vyskytující problematické látky ve starých ekologických zátěžích v oblasti povodí Dyje patří tetrachlorethen. Naopak poměrně řídce byly překročeny koncentrace benzo(k)fluoranthenu, kadmia, indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, fluoranthenu, ostatních pesticidů, DDT, naftalenu a olova. Látky uvedené v tabulce B.1.7 překročily emisní limit. Látky, které v této tabulce uvedeny nejsou, ale jsou v seznamu hodnocených látek ve schválených tezích, emisní limit nepřekročily.

Podrobnější informace o jednotlivých zátěžích jsou uvedeny v listech opatření – viz kap. C.4.7.

Tab. B.1.7 Počet rizikových starých ekologických zátěží podle jednotlivých látek v oblasti povodí Dyje

Přílohy:
Mapa MB 1.2a Rizikové zátěže podzemních vod
Tabulka TB 1.2a Seznam rizikových starých ekologických zátěží vodních útvarů podzemních vod s uvedením problematických látek

nahoru

B.1.2.2. Plošné zdroje znečištění

Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění podzemních vod, byly vybrány tyto skupiny látek: dusík, síra, pesticidy. Z hlediska typů plošného znečištění jsou nejvýznamnější vstupy ze zemědělství (dusík a pesticidy) a atmosférické depozice (síra a dusík). Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby – například aplikací na železničních tratích – pro hodnocení jiných způsobu užívání pesticidů však není v současné době dostatek dat.

Významné vlivy na útvary podzemních vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu zátěže. U dusíku, kde podle platné legislativy již platí revize zranitelných oblastí na základě podrobných dat z monitoringu, byla zpracována jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu vodních útvarů/pracovních jednotek, dále byly vypočteny koncentrace dusičnanů v podzemních vodách na základě simulačního modelu.

Pro pesticidy nelze vzhledem ke změnám v aplikaci použít dostatečně vypovídající nepřímé hodnocení rizika z hlediska používání pesticidů na zemědělské půdě. Dřívější způsob hodnocení na základě údajů Státní rostlinolékařské správy není vhodné v současné době použít – hlavně v případě zakázaných či omezených pesticidů (do doby spotřebování jejich zásob), což je většina pesticidů, zařazených do seznamu ukazatelů pro hodnocení chemického stavu podzemních vod v ČR. Proto bylo použito vyčíslení procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce.

Riziko acidifikace je způsobeno vlivem dvou regionálně působících fenoménů - dusíkem a sírou, a to v závislosti na odolnosti horninového prostředí, která je vyjádřena mírou zranitelnosti.

Hodnocení se zjednodušuje na posouzení vlivu dusíku, protože v současné době díky odsíření všech tepelných elektráren na území České republiky síra přestává zaujímat v atmosférické depozici významnější úlohu. Síra se podílí na acidifikaci pouze v oblastech v minulosti dlouhodobě postižených, jako jsou Krušné a Jizerské hory a Krkonoše, a to ve formě síry vázané na půdní horizont.

Jediným faktorem, který tedy může negativně ovlivňovat acidifikaci, je dusík.

Vyhodnocení významnosti acidifikace bylo založeno na kombinaci velikosti vstupů dusíku a zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci.

Zpracování významnosti plošného znečištění probíhalo zvlášť pro svrchní vrstvu a zvlášť pro základní vrstvu vodních útvarů/pracovních jednotek.

Přílohy:
Tabulka TB 1.2b Podíl plochy zranitelných oblastí a simulované koncentrace dusičnanů v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách
Tabulka TB 1.2c Podíl plochy intenzivně využívané orné půdy v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách
Tabulka TB 1.2d Významné vlivy acidifikujících látek v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách

nahoru

B.1.2.3. Odběry podzemních vod

Pro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Všechny odběry podzemních vod byly na základě expertního posouzení přiřazeny jednotlivým útvarům podzemních vod, přičemž byly respektovány všechny tři horizonty útvarů podzemních vod a k odebíranému kolektoru bylo přihlédnuto i v případech, kdy se odběr podle lokalizace zdánlivě vyskytoval v jiné hydrogeologické struktuře. Za významné odběry podzemních vod v oblasti povodí Dyje jsou považovány odběry nad 10 l.s-1.

Přehled všech odběrů v oblasti povodí Dyje s přiřazením k útvaru podzemních vod je v tabulce TB 1.2e., přehled významných odběrů je v tabulce B.1.9 (pozn.: významné odběry byly vybírány podle vydatnosti v delším časovém období).

Tab. B.1.8 Souhrnné údaje o odběrech podzemních vod v oblasti povodí Dyje za rok 2006

Obr. 1.3 Procentuální zastoupení jednotlivých okruhů odběrů podzemních vod

Největším odběry podzemní vody pro zásobení obyvatel pitnou vodou v oblasti povodí jsou realizovány BVK a jsou to II. a I. Březovský vodovod a VaK Hodonín – Bzenec.

Tab. B.1.9 Přehled významných odběrů podzemních vod (nad 10 l.s-1) v oblasti povodí Dyje (výběr podle vydatnosti v delším časovém období)

Pozn.: 1) - místo odběru je situováno v oblasti povodí Moravy avšak ovlivňuje hydrogeologický rajon v oblasti povodí Dyje.

Absolutně nejvyšší úhrn odběrů podzemních vod vykazuje rajon HGR 4232 Ústecká synklinála. Stav vykázaný v HGR 4232 je způsoben vysokými odběry podzemní vody v prostoru Březová - Brněnec, kde se nachází prameniště I. a II. Březovského vodovodu zásobujícího město Brno pitnou vodou.

Přílohy:
Mapa MB 1.2b Významné odběry podzemních vod
Tabulka TB 1.2e Přehled odběrů podzemních vod a jejich přiřazení k hydrogeologickým rajonům

nahoru

B.1.2.4. Umělá infiltrace

V oblasti povodí Dyje nepatří umělá infiltrace k významným antropogenním vlivům.

nahoru

B.1.2.5. Vypouštění vod do podzemních vod

V oblasti povodí Dyje není evidováno žádné vypouštění do podzemních vod. Podle § 38, odst. 4, zákona o vodách, nelze vypouštění do vod podzemních u větších zdrojů (podléhajících evidenci) povolit.

nahoru

B.1.2.6. Využití území v infiltračních oblastech

Infiltračními oblastmi se rozumí všechny plochy, kterými infiltrují povrchové vody do vod podzemních. Přehled využití území byl zpracován pro celé plochy útvarů podzemních vod. Některé podrobné výsledky, vztažené na vodní útvary/pracovní jednotky, jsou použity v kapitolách B.1.2. Plošné znečištění a v kapitole B.4.2. pro hodnocení rizikovosti z hlediska pesticidů a pro hodnocení rizikovosti pro ostatní významné vlivy - uměle přetvořené povrchy.

Údaje o využívání území na plochách útvarů podzemních vod byly nezbytné pro zpracování analýzy vlivů a dopadů, zejména však při hodnocení plošných zdrojů znečištění podzemních vod.

Údaje o zastoupení a členění zemědělské půdy byly například využity při hodnocení vstupů dusíku ze zemědělského hospodaření a rovněž při hodnocení pesticidů. Zastoupení lesů pak hrálo významnou roli při hodnocení vstupů dusíku z atmosférické depozice. Zastoupení zastavěných ploch bylo využito při identifikaci vlivů způsobených urbanizací a průmyslovou činností.

Při posouzení a klasifikaci způsobů využívání území byly použity výsledky projektu CORINE Land Cover (CLC). Pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo dostačující členění do generalizujících tříd první a druhé úrovně CLC 2000 uvedených v tabulce B.1.10.

Tab. B.1.10 Rozdělení území podle způsobu jeho využití v oblasti povodí Dyje použité při analýzách vlivů a dopadů

Jako vstupní vrstva byla použita data CLC 2000 v aktualizované verzi z roku 2004 poskytnutá MŽP a vrstva útvarů podzemních vod svrchní a základní vrstvy z aktualizované datové sady vodních útvarů podzemních vod, vše z databáze HEIS VÚV T.G.M. Výsledky jsou uvedeny v tabulce TB 1.2f.

Přílohy:
Tabulka TB 1.2f Přehled užívání území v útvarech podzemních vod

nahoru

B.1.2.7. Jiné užívání podzemních vod, další významné vlivy

Tato část obsahuje inventarizaci ostatních významných antropogenních vlivů na podzemní vody, které nejsou obsaženy v předchozích kapitolách. V oblasti povodí Dyje jsou to hlavně vlivy důlní činnosti a vlivy z městské zástavby a průmyslově přetvořených povrchů.

Důlní činnost

Podkladem pro určení těchto významných vlivů byl seznam bodových zdrojů znečištění a lokalit s důlní činností zpracovaný podnikem Povodí Moravy, s.p.

Uranové doly Dolní Rožínka

V rámci těchto důlních činností bylo počátkem 90. let 20. století zlikvidováno záhozem celkem 14 těžebních jam s tím, že jejich propojení důlními díly v podzemí bylo zachováno s možností gravitačního odvedení důlních vod přes neutralizační stanici do vodního toku Hadůvka. Systém tohoto odvodnění je neměnný vzhledem k budoucí omezené těžební činnosti. Proto existenci těchto dolů lze považovat za faktor, který po ustálení režimu podzemních vod svojí existencí nevyvolává anomální vlivy na tento režim vod v dané oblasti. Je nutné připustit možnost dalšího rozvoje těžby uranové rudy v blízké budoucnosti.

Nejvýznamnější zdroj znečištění z důlní činnosti v oblasti povodí Dyje je v současné době odkaliště Zlatkov I. a II., které se nachází mezi Zlatkovem a Josefovem. Asi 10 let se na toto odkaliště kalů z úpravy uranových rud skládkoval nebezpečný odpad z celého území ČR. Tím došlo ke kontaminaci srážkových vod o objemu cca 2 mil. m3, které jsou akumulovány na ploše tohoto odkaliště. Vzhledem k bilanci úhrnu srážek a výparu za roční období dochází každoročně k nárůstu objemu těchto kontaminovaných vod. Nutno řešit co nejdříve s tím, aby byly likvidovány tyto odpadní vody v takovém množství, aby se objem těchto vod dále nezvyšoval.

Kromě tohoto velmi problémového případu - odkaliště Zlatkov nemá zajištěno dno nepropustnou konstrukcí, je nutno upozornit na nutnost evidence veškerých odvalů z bývalé i současné těžby uranových rud (Rozsochy, Dobronín, Rožná apod.).

Rosicko-oslavanský uhelný revír

V tomto revíru byla těžba černého uhlí definitivně ukončena. Veškerá důlní díla jsou zatopena podzemními vodami. Po ustálení hladiny zatopení jsou důlní vody vypouštěny dědičnou štolou přes úpravnu vod do vodního toku Oslava. Tato důlní díla nemají anomální vliv na režim podzemních vod v předmětném území a nelze očekávat změny v takto ustáleném režimu podzemních vod. Z nejistých pramenů vyplývá, že nelze vyloučit zvýšení radioaktivity vypouštěných důlních vod. Uranové zrudnění se má se svým výskytem vázat na polohy sideritů, vyskytujících se v okrajových částech daného revíru. V současné době je problém vypouštění důlních vod do vodního toku Oslava vázán na snížení obsahu železa a manganu.

Moravské naftové doly

Činnost této hornické činnosti je vázána na těžbu ložisek ropy a zemního plynu s výskytem ložiskových vod (převážně se jedná o mineralizované termy vhodné pro lázeňství - lázně Hodonín a Luhačovice a plánované lázně Pasohlávky a Charvátská Nová Ves). Dobývání ložisek ropy a zemního plynu je spojeno s větší nebo menší kontaminací horninového prostředí v blízkém okolí jednotlivých těžebních sond. Nejobávanější jsou úniky lehké frakce ropy - gazolínu. Poněvadž většina těžebních sond se nachází v záplavovém území vodních toků Morava, Dyje a Kyjovka, hrozí největší nebezpečí šíření ropných látek v povrchových vodách právě v období povodňových stavů zmíněných vodních toků. Negativní vliv šíření ropných látek od těžebních sond podzemními vodami nebyl zatím ve větším rozsahu zaregistrován. V této souvislosti proběhla široká polemika kolem těžební sondy Poštorná-7 v blízkosti vodního zdroje podzemních vod Kančí obora, kde hrozí migrace ropné skvrny směrem k tomuto vodnímu zdroji i proti směru přirozeného proudění podzemních vod vlivem významného vodárenského odběru podzemních vod.

Další významný výskyt ložisek ropy a zemního plynu byl zjištěn a již letos bude rozfárán mezi Ždánicemi a Bučovicemi. Tímto územím protéká vodní tok Litava.

Jihomoravské lignitové doly Hodonín

patří do státního podniku Diamo, Stráž pod Ralskem. Jihomoravská lignitová pánev o celkové rozloze 320 km2 se dělí na Kyjovskou a Dubňanskou sloj. V současné době dochází k částečnému útlumu těžby lignitu, byl zlikvidován Důl Osvobození Ratíškovice, Důl Dukla Šardice, Důl l. máj Dubňany a vydobytá část Dolu Mír v Mikulčicích. Z podzemí dolů bylo vyvezeno technologické vybavení včetně kontaminantů (olej, nafta, emulze apod.) důlních vod. Podzemí zlikvidovaných dolů se zatápí za současného vedení monitoringu důlních prostor. Ustálení hladiny podzemních vod je podmíněno vytvořením rovnovážného stavu bez možnosti výtoku důlních vod do vodního toku Kyjovka. Pouze se předpokládá zvýšení průtoků tohoto toku vlivem ustáleného vodního režimu v daném území po ukončení vlastního zatápění důlních prostor. V Hodoníně a Mikulčicích těžba lignitu probíhá v malém rozsahu pro potřebu hodonínské tepelné elektrárny. Vliv důlní činnosti na režim podzemních vod je zde dán umělým snižováním hladiny důlních vod a rozšiřováním důlních prostor.

Těžba v Dolu Mír Mikulčice probíhá v rámci podniku Lignit Hodonín s.r.o.

Podzemní zásobníky plynu

Jsou to podzemní zásobníky Dolní Bojanovice, Dolní Dunajovice, Hrušky a Lobodice. Provozování těchto zásobníků je prováděno v hloubkách s hlubinným režimem podzemních vod, který je touto činností výrazně ovlivněn pouze v blízkosti těchto zásobníků. Zatím nebyly zjištěny negativní vlivy provozu těchto zásobníků na jakost podzemních vod první zvodně.

Vlivy z městské zástavby a průmyslově přetvořených povrchů

Velké plochy souvislé městské zástavby a průmyslově přetvořené povrchy mohou mít negativní vliv na podzemní vody – a to ať již na hydrogeologický režim, tak na jakost podzemních vod. Z tohoto důvodu byla zpracována analýza plošného zastoupení urbanizovaných ploch ve vodních útvarech podzemních vod a pracovních jednotkách. Pro tuto analýzu byly použity následující třídy CORINE Land Cover.

Tab. B.1.11 Rozdělení území podle způsobu jeho využití v oblasti povodí Dyje použité při hodnocení urbanizovaných ploch

Výsledky analýzy jsou uvedeny v tabulce TB 1.2g. V tabulce je uvedeno zastoupení urbanizovaných ploch ve vodních útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách – plocha uměle přetvořených povrchů v km2 a %.

Přílohy:
Tabulka TB 1.2g Zastoupení urbanizovaných ploch v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách