A.N Nejistoty a chybějící data

Základem zpracování plánů oblastí povodí je stanovení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle), kterých mají vodní útvary do roku 2015 nebo v dalších dvou šestiletých plánovacích obdobích dosáhnout.

Postup stanovení environmentálních cílů určoval Implementační plán Rámcové směrnice (naposledy aktualizovaný v roce 2003 usnesením vlády č. 15/2003), v této posloupnosti – Pracovní cíle dobrého stavu vodních útvarů (03/2004), typově specifické referenční podmínky a environmentální cíle pro vodní útvary (06/2007). Souběžně měly být zpracovány i metodické postupy pro hodnocení stavu vodních útvarů a to chemického a ekologického stavu útvarů povrchových vod (v případě silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod hodnocení ekologického potenciálu). U útvarů podzemních vod pak hodnocení chemického a kvantitativního stavu. Gestorem zpracování environmentálních cílů a metodických postupů bylo MŽP.

Na základě Pracovních cílů dobrého stavu vodních útvarů byl v první etapě zpracování plánů povodí zhodnocen stav vymezených vodních útvarů a jejich rizikovost dosažení, resp. nedosažení dobrého stavu do roku 2015. Výsledky byly shrnuty do Zpráv o charakterizaci oblastí povodí (Zprávy 2005). Návazně převzaly úlohu koordinačního a řídícího nástroje Metodické návody odboru vodohospodářské politiky MZe a odboru ochrany vod MŽP upravující postup pořizovatelů plánů oblastí povodí a dalších subjektů podílejících se na procesu plánování v oblasti vod v letech 2005 a 2006. Celá řada úkolů v gesci MŽP, zejména metodického návodu pro rok 2006, však zůstala nenaplněna. Přitom se jednalo o klíčové dokumenty upravující postup pro stanovení environmentálních cílů, referenčních podmínek a metodických postupů pro hodnocení stavu vodních útvarů.

Nenaplněny zůstaly i úkoly týkající se návrhu referenčních podmínek a maximálního ekologického potenciálu, stanovené metodickým pokynem odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod, schváleným v prosinci 2006.

Za situace, kdy nebyly požadované environmentální cíle, referenční podmínky a metodické postupy pro hodnocení stavu vodních útvarů k dispozici do června 2007, vzhledem ke schválenému časovému plánu bylo nutno hledat náhradní řešení, které nakonec vyústilo do zpracování „Metodických postupů státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí“. Ty správci povodí zpracovali ve spolupráci s dalšími odbornými subjekty. MZe pak pověřilo správce povodí, jako pořizovatele jednotlivých plánů oblastí povodí, postupovat při hodnocení stavu a rizikovosti stavu vodních útvarů pro návrh opatření prvních plánů oblastí povodí podle těchto metodických postupů i s vědomím určitého rizika, že ve druhém období plánů oblastí povodí po roce 2015 může dojít (s ohledem na dopracování výše uvedených, dosud chybějících referenčních podmínek) ke změnám obsahu Programů opatření v plánech oblastí povodí.

Předložený návrh prvního Plánu oblasti povodí Moravy je hledáním rovnováhy mezi náročnými konkrétními cíli, které byly vytyčeny v návrhu plánu na základě legislativních předpisů a Plánu hlavních povodí České republiky a environmentálními a vodohospodářskými zkušenostmi, a to jak u pořizovatelů plánu, tak u autorů metodik a návodů, které byly podkladem ke zpracování plánu. Tvůrci návrhu prvního Plánu oblasti povodí Moravy jsou přesvědčeni, že tento plán je dobrým východiskem pro postupné splnění cílů Rámcové směrnice, zakotvených zejména vodním zákonem, vyhláškou o plánování v oblasti vod a Plánem hlavních povodí ČR. Lze předpokládat, že k úpravě procesu plánování v oblasti vod dojde po porovnání jednotlivých plánů oblastí povodí v rámci Evropské unie a po jejich vyhodnocení.

Nejistoty a chybějící data se promítají do všech oddílů plánu a jsou uvedeny na závěr každé z kapitol.

V kapitole A se jedná zejména o tyto nejistoty:

- A.2.1. Povrchové vody

Typově specifické referenční podmínky měly být použity pro klasifikaci ekologického stavu. Tyto podmínky nebyly dosud stanoveny, a proto pro první cyklus bylo hodnocení řešeno expertními odhady specialistů státních podniků Povodí podle jednotného postupu. Z těchto důvodu je v POP zatím uváděn jen pojem „pracovní typologie“. Výpočetní model v systému ARROW (iniciátorem MŽP), který by měl být výsledným nástrojem pro hodnocení vodních útvarů podle jejich charakterizace a typů (typologie) je v současné době testován pro hodnocení ekologického stavu a nemohl být použit v prvním cyklu plánování.

V rámci strategie aktualizace prvních POP bude proto nutné zpracovat „Metodiku pro revizi typologie a vymezení útvarů povrchových a podzemních vod“ tak, aby to bylo v souladu s s rámcovými typologiemi.

- A.2.2. Podzemní vody

Pro hodnocení chemického stavu podzemních vod měly být jako limity dobrého stavu použity tzv. prahové hodnoty, vycházející z přírodního pozadí pro přirozeně se vyskytující látky. Dokument nebyl na evropské úrovni schválen. Pro první cyklus plánování byly tedy použity limity chemického stavu, navržené Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G.M. pro hodnocení stavu vod a vodních útvarů.

- A.2.3. Chráněné oblasti

Tato kapitola odráží stav naplnění Registru chráněných území k 31. 10. 2006.

Identifikace území pro odběr vody pro lidskou potřebu, tj. odběry s množstvím větším než 10 m3 za den, byla pro potřeby Registru chráněných území z důvodu dostupnosti dat problematická. Využívány byly údaje o odběrech evidovaných podle vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, a údaje o zdrojích surové vody využívané pro úpravu na vodu pitnou podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Řada údajů v obou evidencích nebyla kompletní (často chybí identifikace odběru nebo územní identifikace). Tato neúplnost má dopad na vyhodnocení současného stavu těchto území, vytvoření přehledu území, která dosáhnou či nedosáhnou k roku 2015 cílů ochrany vod.

Jako výhledová území pro odběr vody pro lidskou potřebu byly zařazeny do Registru chráněných území oblasti CHOPAV, konečné rozhodnutí o jejich zařazení zatím nebylo přijato.

Pro zpracování Plánu oblasti povodí Moravy nebyl k dispozici ucelený metodický podklad, který by jasně vymezil vzájemné geografické vazby jednotlivých území a vodních útvarů, stejně jako syntézy hodnocení stavu vodních útvarů a chráněných oblastí. V rámci strategie aktualizace prvních POP je proto potřeba zpracovat „Metodiku pro vymezení chráněných území, určení jejich cílů a hodnocení jejich stavu“.