Zhodnocení čištění Brněnské přehrady: rok 2011

Lidé, kteří se v zimních měsících vydají k Brněnské přehradě, se mohou projít po širších plážích. Správce nádrže – státní podnik Povodí Moravy – z ní totiž začíná upustil vodu. Hladina tak klesla téměř o čtyři metry. Pro letošek tím skončilo aktivní opatření, zajišťující v létě kvalitní vodu pro koupání.

BRNO – Brněnská přehrada odpočívá. Už v září přestaly pracovat aerační věže, dodávající do nádrže vzduch okysličující vodu. Na přítoku také přestal do vody proudit síran železitý, který srážel nejvydatnější potravu pro sinice – fosfor. 28. října 2011 udělali vodohospodáři z Povodí Moravy poslední letošní tečku za aktivními opatřeními. Začali upouštět hladinu tak, aby byla na kótě 225 m.n.m. Tedy o téměř čtyři metry níže než za letního stavu.

„Jsem rád, že výsledky letošního roku potvrdily smysl všech opatření, která jsme se rozhodli na brněnské nádrži provádět. Plavce již druhý rok neohrožovaly toxické sinice, jejich zárodky zmizely také ze sedimentů a voda měla téměř po celou sezónu průhlednost dva až čtyři metry. I v těch nejteplejších dnech se nám dařilo nádrž provzdušňovat tak, aby bylo v dolních vrstvách co nejvíce kyslíku. Nemuseli jsme tedy přistoupit k žádným záložním opatřením, jako je například aplikace PAXu nebo vápnění obnažených břehů,“ zhodnotil generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík letošní koupací sezónu na Brněnské přehradě.

Odborníci, analyzující výsledky rozborů vody potvrdili, že zabralo také vypouštění síranu železitého u přítoku do nádrže. Neškodné železo totiž dokázalo vysrážet fosfor natolik, že do nádrže už jej přitékalo minimum. „Podařilo se nám snížit obsah fosforečnanového fosforu z 0,025- 0,085 mg/l na 0,010 mg/l,“ uvedl ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy) Jan Moronga.

Jak se podařilo dostat do spodnějších vrstev kyslík, který vadí sinicím?

Dvacet aeračních věží mísí vodu se vzduchem v nádrži tak, aby se kyslík z horní vrstvy dostával co nejníže. Letos v srpnu se podařilo dostat 8 mg/l rovnoměrně do hloubky 16 metrů. Zatímco ve stejném měsíci 2003 bylo nejvíce kyslíku (13 mg/l) v hloubce cca. 2 metry.

Příští rok bude posledním, kdy bude Povodí Moravy na popisovaná opatření čerpat téměř 150 milionovou dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Voda pak musí mít následujících pět let požadovanou kvalitu. „Bude proto velmi záležet na tom, jak k problematice přistoupí obce, zemědělci a všichni obyvatelé, žijící v povodí řeky Svratky,“ upozornil Jan Moronga.

Státní podnik Povodí Moravy nyní spolu se všemi dotčenými kraji – Jihomoravským, Vysočina a Pardubickým – zpracovává takzvaný bilanční model povodí Svratky. Ten má poukázat na zdroje znečištění a navrhnout řešení.

Investice do čisté vody v řece jsou však již dlouhodobé. Do dílčích opatření jako je například odkanalizování, budování čistíren odpadních vod, protierozních projektů či stavby záchytných mokřadů již přišly více než dvě miliardy korun.

publikováno 27. října 2011, 14:39aktualizováno 18. ledna 2012, 15:09 štítky: sinice, Brněnská přehrada, aerační věže, síran železitý, čištění vodní nádrže, revitalizace, vodní dílo Brno, evropské dotace,