Havarijní situace na Dyji: řešíme následky namísto příčin

Letošní úhyny ryb v Dyji znovu ukázaly, že operativní opatření a posílený monitoring mohou zmírnit dopady havarijních stavů, ne však odstranit jejich příčinu. Dlouhodobým řešením je snížení znečištění už u zdroje: důslednější čištění komunálních odpadních vod, účinnější odstraňování fosforu a přísnější požadavky na vypouštěné znečištění v citlivých povodích.

Eutrofizace je dnes celosvětově jedním z nejakutnějších problémů kvality vodních ekosystémů. Klíčovým prvkem je fosfor a zejména jeho biologicky dostupná frakce, tedy ta z odtoku z komunálních čistíren odpadních vod. Míra znečištění povrchových vod v povodí Moravy je zřejmá z monitoringu Povodí Moravy, který sleduje kvalitu povrchových vod ve více než 400 profilech a ve více než 30 nádržích. Fosfor je jednoznačně dlouhodobě nejproblematičtějším ukazatelem.

„Dílčí operativní opatření mohou v omezené míře zmírnit některé dopady, avšak dlouhodobý efekt závisí především na kvalitě čištění odpadních vod a omezení vstupu fosforu u zdroje. Pokud se nezlepší zachycování fosforu na čistírnách odpadních vod a nepřijmou se účinnější požadavky na vypouštěné znečištění, budou správci toků i nadále nuceni řešit zejména následky, nikoli příčinu problému. Naše možnosti jsou navíc při takto extrémních stavech velmi omezené,“ říká generální ředitel Povodí Moravy David Fína.

Data potvrzují, že rostoucí teplota vody, nižší průtoky a pokračující přísun živin vytvářejí podmínky pro masový výskyt sinic, zhoršení ekologického stavu nádrží a některých vodních toků i vyšší riziko mimořádných událostí.

„Pracovníci Povodí Moravy situaci v celém úseku řeky Dyje od Nových Mlýnů až po Břeclav neustále pečlivě monitorují a spolu s hasiči a rybáři se snaží zabraňovat nejhoršímu, tedy úhynu ryb. I kvůli změně klimatu, suchému a horkému počasí, se přesto ve vodě výrazně množí sinice, které v noci spotřebovávají potřebný kyslík. A protože na Dyji k podobným situacím dochází opakovaně, rozhodlo ministerstvo už před sedmi lety zahájit kroky k obnovení zásobního prostoru a navýšení hladiny novomlýnských nádrží o 35 centimetrů. Tím bychom získali větší zásobu vody, která by mohla být v době sucha upouštěna do řeky, nadlepšit její průtok, okysličit ji a omezit úhyny ryb i dalších vodních organismů. Na tom jsem se začátkem července shodl i při setkání se starosty obcí v této lokalitě. Tomuto opatření však brání správní žaloba a další obstrukční kroky ekologické organizace. Čeká se tedy, jak ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Povodí Moravy již zavedlo opatření doporučená odborníky z Mendelovy univerzity v Brně, kteří analyzovali příčiny hromadného úhynu ryb ve zdrži jezu Bulhary v červnu 2025. V nádrži Nové Mlýny probíhá pravidelné sledování základních parametrů kvality vody (teplota vody, koncentrace rozpuštěného kyslíku a jeho nasycení v celém vodním sloupci), kontinuální měření meteorologických a hydrologických veličin prostřednictvím výparoměru umístěného v nádrži a anemometru na hrázi. Pravidelně jsou vyhodnocovány rovněž podmínky v navazujícím toku Dyje, kde se měří teplota vody a vzduchu, koncentrace rozpuštěného kyslíku a jeho nasycení. Do toku byly instalovány moderní oxymetry a norné stěny. Pro včasné zachycení případných změn ve vodním prostředí využívá Povodí Moravy také monitoring pomocí dronu.

„Doporučení odborníků bereme velmi vážně a realizujeme všechna doporučená opatření, která jsou v kompetenci správce povodí. Posílený monitoring nám umožňuje detailně sledovat vývoj situace a včas reagovat na případná rizika. Všechna naměřená data budou sloužit pro vyhodnocování a zpřesňování probíhajících biologických procesů. Současně je zřejmé, že skutečné dlouhodobé zlepšení kvality vody je možné pouze při omezení přísunu živin do celého povodí,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy David Fína s tím, že aktuálně jsou již z pohledu správce povodí vyčerpány všechny možnosti operativních opatření, kterými by mohli následky zhoršené kvality vody v řece Dyji zmírnit.

Odborná veřejnost proto apeluje na nutnost řešit příčiny, nikoli pouze následky. Prioritou musí být modernizace čistíren odpadních vod, účinnější odstraňování fosforu a důslednější nastavení limitů pro vypouštění odpadních vod zejména v citlivých povodích. S rostoucí teplotou vody a častějšími obdobími nízkých průtoků bude riziko těchto kritických stavů dále narůstat, což je nutné zohlednit v probíhajících debatách o úpravách legislativy na národní i evropské úrovni.

Extrémní množství sinic v řece Dyji – 11. července 2026

Titulní foto: Pohled na sinicemi zamořenou řeku Dyji v Břeclavi – 13. července 2026

Další informace:

Ing. Jana Kučerová

tisková mluvčí, vedoucí útvaru vnějších vztahů a marketingu

T +420 541 637 317 M +420 702 153 308

kucerova@pmo.cz

publikováno včera 14:31aktualizováno včera 14:34 štítky: Dyje, eutrofizace, sinice, úhyn ryb, fosfor,